Senátoři by měli požadovat harmonogram opuštění Mezinárodní investiční banky

• V úterý 13. srpna má senátní zahraniční výbor na programu ratifikaci změny Dohody o zřízení Mezinárodní investiční banky, kterou předkládá česká vláda.
  

• Mezinárodní investiční banka je reliktem sovětských dob, která měla od roku 1970 pomáhat financovat projekty mezi socialistickými zeměmi. Tato banka je bezpečnostními institucemi popisována jako možná krycí aktivita pro ruské vlivové a zpravodajské aktivity uvnitř schengenského prostoru, čemuž napovídá i snaha zajistit jí bezprecedentní diplomatickou imunitu v novém sídle v Budapešti. Přestože ČR již od roku 2014 zvažovala opuštění tohoto primárně ruského projektu, zatím k tomu nedošlo. Naopak česká vláda svými kroky fakticky pomohla ruským aktérům, kteří čelili evropským sankcím.
  

• Jelikož pro ČR je zahraničněpoliticky evidentně nevýhodné, aby se takovéhoto primárně ruského projektu účastnila, senátoři by měli po představitelích české vlády požadovat závazek a přesný harmonogram, kdy a jak ČR Mezinárodní investiční banku opustí.
  

Ruská federace v prezidentských volbách USA v roce 2016 cílila své vlivové operace na všech 50 států federace.  V některých případech kyberútoků se dokonce podařilo exfiltrovat data z registračních databází voličů. Vychází to ze zprávy senátního výboru USA pro zpravodajské služby.

Je jednoznačné, že konflikt na východě Ukrajiny začalo Rusko, a existují pro to masivní důkazy. Co se nyní bude dít s okupovaným územím na Donbase, kde je životní úroveň extrémně nízká, je nejisté, do velké míry to ale záleží na dalších krocích nového prezidenta Ukrajiny Zelenského. Popisuje to v rozhovoru pro DVTV novinář Tomáš Forró.

Nizozemsko zakázalo nošení islamistických burek ve veřejných prostorách. Zařadilo se tak od 1. srpna vedle Francie, Dánska či Rakouska k dalším zemím, kde již částečný či plný zákaz zahalování tváře na veřejnosti platí. V Německu na aktuální vývoj reagovala místopředsedkyně CDU Julia Klöckner s výzvou, aby zákaz burek jakožto ochrana soudržnosti společnosti a rovnoprávnosti mužů a žen byl přijat i zde. Zákaz má podporu dalších představitelů CDU a 54 % Němců (YouGov).

Důvěra obyvatel v EU a její instituce vzrostla na nejvyšší úroveň za posledních deset let, aktuálně je na 44 % důvěry a 46 % nedůvěry. Češi zůstávají tradičně mezi národy nejskeptičtějšími vůči unii (před Británií, Řeckem a Francií), přesto i zde důvěra stabilně roste. Nyní EU v Česku důvěřuje 36 % a nedůvěřuje 55 % populace. Nejvíce Čechů vnímá EU neutrálně (44 %), pozitivní obraz má u 29 % obyvatel, negativní u 27 % (Eurobarometr).

• Nejviditelnějším tématem byla tragédie v Německu, kde muž původem z Eritreje shodil pod projíždějící vlak matku se synem
• Dezinformátoři podporují Ladislava Jakla v kauze jeho údajného napadení
• Nepodporují naopak ministra vnitra Jana Hamáčka
• V nelibosti se ocitly také některé sociální sítě za blokování britského krajně pravicového radikála Tommyho Robinsona a s ním spojeného obsahu

Vývoj v kauze údajného napadení Ladislava Jakla

Údajnému napadení Ladislava Jakla v pražském metru se dezinformační weby hojně věnovaly již v květnu, kdy k incidentu došlo. Policie následně zahájila v této věci vyšetřování, které bylo nyní ukončeno a předáno do přestupkového řízení, přičemž jako podezřelý byl spolu s devětadvacetiletým Danielem R. označen i sám Jakl. Druhý podezřelý se předtím sám přihlásil policii s tím, že na někdejšího tajemníka bývalého prezidenta Václava Klause a neúspěšného kandidáta do senátu za SPD sice zaútočil slovně, fyzickou potyčku však dle něj naopak inicioval Jakl. Ačkoliv tedy není momentálně známo, na čí straně je pravda, dezinformační weby již mají ve věci tradičně jasno. Ze všech článků, které na nich k tématu vyšly, se pouze jeden výslovně nestaví na stranu Ladislava Jakla. V textech je kritizována policie i mainstreamová média za jejich přístup k incidentu, objevila se však i absurdní úvaha, že za útokem stojí známý datový analytik František Vrábel, který se často vyjadřuje k nebezpečí dezinformací. Jak by to asi bylo možné? Jednoduše, Daniel R. se totiž živí rovněž jako datový analytik.

Dezinformátoři vnitro neradi

Ministr vnitra Jan Hamáček a jeho rezort se minulý týden stali terčem dezinformátorů hned z několika důvodů. Kromě postupu ve výše zmíněné kauze bylo již tradičně očerňováno Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám (CTHH), jež pod vnitro spadá, tentokrát proto, že správně označilo Sputnik za nástroj ruské propagandy. Pozornost byla také stále věnována dokumentům k extremismu a předsudečné nenávisti, které vnitro vydalo v dubnu.

Neštěstí ve Frankfurtu nad Mohanem se stalo nejčastějším tématem dezinformačních článků v uplynulém týdnu

V pondělí 29. července 2019 kolem desáté hodiny zaútočil z neznámých důvodů Eritrejec na matku s dítětem na vlakovém nádraží ve Frankfurtu nad Mohanem. Oba shodil pod přijíždějící vlak, osmiletý chlapec pád nepřežil, matka byla převezena do nemocnice. Podle dostupných informací mezi dotyčnými nebyl žádný vztah a před tím se neznali. Taková zpráva je pro české dezinformátory šťavnatým soustem; v uplynulém týdnu se incidentu pilně věnovali. Na sledovaných webech na toto téma vyšlo 51 článků a jejich autoři se ve svých soudech rozhodně nedrželi zpátky. Vladimír Stwora na webu Zvědavec píše o “genocidě Evropy” a eritrejského útočníka nazývá “okupantem”. AC24 v článku odrazuje občany od cesty do Německa (a dalších evropských zemí jako je Rakousko, Itálie nebo Španělsko), protože je to údajně bezpečnostní riziko. Ve stejném článku je zároveň kritizováno české ministerstvo zahraničí, které údajně před problémem zavírá oči a odmítá varování vydat oficiálně. Válečný veterán Lumír Němec poskytl rozhovor Parlamentním listům, kde se nezdráhá nepodloženě fabulovat o tom, že Eritrejec si pro svůj útok cíleně vybral Německo, protože se jedná o zemi, kde “nemůžete mít ani slzák” (na rozdíl od jiných zemí, kde je povolené držení zbraní), a měl tak celý útok mnohem jednodušší.

Celkové rážení všech vydaných článků na toto téma je silně negativní, jak mohou napovědět příklady článků popsané výše či graf znázorňující jejich sentiment, který následuje.

Mluvčí prezidenta republiky nepatří zrovna mezi nejpravdomluvnější občany, i proto snad neváhá kritizovat jakékoli snahy o boj proti dezinformacím v Česku. Minulý týden tak negativně komentoval k tomuto účelu připravovaný pořad na ČT, a stejně tak dlouhodobě souzní s dezinformátory ohledně kritiky Centra proti terorismu a hybridním hrozbám.